Právníci pro porušování lidských práv

Zahájení právního řízení může být zdlouhavé a emocionálně náročné. Navíc může být spojeno s vysokými náklady. Je důležité si uvědomit, že pokud soud rozhodne proti vám, můžete být povinni uhradit významné právní náklady protistrany.
Pokud zvažujete podání právní žaloby, doporučuje se vyhledat radu od zkušeného poradce, jako jsou ti, kteří jsou k dispozici u právníků specializovaných na lidská práva.

Zákon o lidských právech stanoví, že právní nápravy mohou vyhledávat pouze jednotlivci, kteří byli obětí porušování lidských práv. Jste pravděpodobně obětí, pokud jste přímo ovlivněni rozhodnutím nebo jednáním, o kterém podáváte stížnost, nebo pokud očekáváte, že to na vás bude mít přímý dopad.

Žalobu musíte podat do jednoho roku od incidentu, o kterém podáváte stížnost. Může však existovat přísnější časový limit v závislosti na druhu právního kroku, který podnikáte. Například v případech žádostí o soudní přezkum je lhůta tři měsíce.
V některých případech mohou soudy udělit prodloužení lhůty nad rámec jednoho roku, pokud to považují za spravedlivé. Přesto budete muset prokázat závažný důvod pro pokračování v případu mimo stanovený časový rámec.

Existuje devět základních mezinárodních dohod o lidských právech, z nichž každá zřídila „orgán dohod“, který se skládá z odborníků, kteří mají za úkol dohlížet na plnění ustanovení dohod členskými státy.
Tyto orgány dohod, mezi něž patří CCPR, CERD, CAT, CEDAW, CRPD, CED, CMW, CESCR a CRC, mají pravomoc za specifických podmínek zvážit individuální stížnosti nebo komunikace předložené jednotlivci. Je však třeba poznamenat, že Výbor pro pracovníky migrantů (CMW) dosud neaktivoval svůj mechanismus pro individuální stížnosti.

Kromě toho mohou stížnosti podávat i třetí osoby jménem jednotlivců, pokud získaly písemný souhlas od postižených jednotlivců (bez přísných požadavků na formu souhlasu). V některých výjimečných případech může třetí strana zahájit případ bez takového souhlasu, například když je osoba uvězněna bez vnějšího kontaktu nebo je obětí vynuceného zmizení.

Některé z dohod o lidských právech obsahují ustanovení, která umožňují členským státům podat stížnosti příslušnému orgánu smlouvy (Výboru) týkající se údajných porušení smlouvy jiným členským státem.
Upozorňujeme, že v roce 2018 byly podány tři mezi-státní komunikace podle článku 11 Úmluvy o odstranění všech forem diskriminace, což je historicky první případ tohoto druhu. Pro další informace viz doplňující zdroje.

Pro CAT, CMW, CED, ICESCR a CRC stanovují článek 21 CAT, článek 74 CMW, článek 32 CED, článek 10 Volitelného protokolu k ICESCR a článek 12 Volitelného protokolu (týkajícího se procesu komunikace) k Úmluvě o právech dítěte postup, podle kterého příslušný Výbor nezávisle zkoumá stížnosti jednoho členského státu, který se domnívá, že jiný členský stát nesplňuje ustanovení Úmluvy. Tento postup je platný pouze pro státy, které deklarovaly přijetí pravomoci Výboru v této záležitosti.

Co se týče CERD, CCPR a CRC, články 11-13 ICERD a články 41-43 ICCPR stanovují komplexnější postup řešení sporů mezi členskými státy týkajících se dodržování povinností vyplývajících z příslušné Úmluvy nebo Paktu. To se provádí zřízením ad hoc smírčí komise. Tento postup se obvykle vztahuje na všechny členské státy ICERD, ale je omezen na členské státy ICCPR a CRC, které deklarovaly přijetí pravomoci příslušných Výborů v této věci.

Pro CERD, CEDAW, CAT, CMW a CED poskytují následující články mechanismus pro řešení sporů mezi členskými státy týkajících se výkladu nebo aplikace Úmluvy:

Podle těchto ustanovení, pokud vzniknou takové spory, prvním krokem je, aby zapojené členské státy usilovaly o jejich vyřešení prostřednictvím jednání. Pokud jednání selžou, dalším krokem je rozhodčí řízení. V případě, že se strany nemohou do šesti měsíců dohodnout na podmínkách rozhodčího řízení, má jedna ze zapojených stran možnost předložit spor Mezinárodnímu soudnímu dvoru.

Je důležité poznamenat, že členské státy mají možnost se z tohoto postupu řešení sporů vyjmout vydáním prohlášení v době ratifikace nebo přistoupení k Úmluvě. V takovém případě jsou vázány zásadou vzájemnosti, což znamená, že také nemohou využít tohoto mechanismu k zahájení řízení proti jiným členským státům.

Vyšetřovací řízení může být zahájeno, pokud Výbor obdrží důvěryhodné informace naznačující, že členský stát systematicky porušuje práva vymezená v Úmluvě, kterou dohlíží.
Výbor vyzve členský stát ke spolupráci při posouzení předložených informací prostřednictvím předložení svých stanovisk.
Na základě těchto stanovisek a dalších relevantních informací, které má k dispozici, může Výbor rozhodnout o jmenování jednoho či více svých členů, kteří provedou vyšetřování a následně podají zprávu Výboru. Pokud to bude považováno za nezbytné a se souhlasem dotčeného členského státu, může vyšetřování zahrnovat i návštěvu území tohoto státu.
Závěry vyšetřujících členů jsou následně posouzeny Výborem a doručeny členskému státu spolu s případnými komentáři a doporučeními.
Členský stát je vyzván, aby ve stanovené lhůtě, obvykle do šesti měsíců, předložil svá vlastní stanoviska k nálezům, komentářům a doporučením Výboru. Dále je státní strana, na žádost Výboru, povinna informovat o opatřeních přijatých v reakci na vyšetřování.

Je nezbytné zdůraznit, že vyšetřovací řízení je vedeno důvěrně a spolupráce členského státu je vyžadována v průběhu všech fází řízení.

Potřebujete odborné poradenství ohledně porušování lidských práv v České republice? Kontaktujte kvalifikovaného obhájce trestního práva ještě dnes pro personalizovanou právní podporu.

Naši právníci poskytují:

Právní pomoc v oblasti lidských práv vyžaduje přesnost, empatii a znalost mezinárodního kontextu. Náš tým obránců lidských práv poskytuje personalizovanou právní podporu a má úspěšné zkušenosti s prací s ESLP a dalšími subjekty. Spolupracujeme také s organizacemi pro lidská práva, které používají komplexní přístup od počáteční analýzy až po konečné rozhodnutí, a zajišťují přípravu dokumentů v požadovaných jazycích.